Richard II. Lermonth

Richard ve společnosti vystupuje, jako velice klidný a vyrovnaný muž. Dokáže tedy předvést špičkovou úklonu, diskuzi a společensky přijatelné jednaní. Kdyby jen přijatelná, ale naprosto špičkové a to jen, protože byl svou výchovou veden. Byl veden k tomu být pohádkově perfektní a tak také ve společnosti působí a je. Usmívá se, lichotí al ne příliš, jen jak se sluší a sedí zcela rovně. Nikdy byste ho na veřejnosti neviděli smrkat. Tak stejně jako byste ho nikdy pravděpodobně neviděli se vztekat na plné čáře. Prostě dokonalost sama na společenských akcí. Věci se snaží řešit s chladnou hlavou a diplomaticky. Když by, ale někdo měl možnost pohlédnout za tuto dokonalost, zjistil by, že je to celkem osamělý mladý muž s mnoha nevyřešenými vnitřními pocity, která ukrývá právě za maskou dokonalosti.

Když se naštvaný a vzteky bez sebe, je naučen uzavřít to v sobě a další den jít na lov a vybít si tam svůj vztek. Když se cítí špatně, je opět naučen uzavřít tento pocit v sobě, do doby, než bude moct někde o samotě dát průchod tomu, co cítí. Vlastně všechny „špatné“ či „zbrklé“ pocity byl naučen uzavírat a nedávat je najevo společnosti.

I přesto, že tedy může působit dokonale a zcela úžasně pro společnosti, vlastně je to také jen člověk se svými kostlivci ve skříni.

Richard nebyl prvorozeným synem a vlastně se zpočátku ani nepočítalo, tedy, že by dědictví trůnu nakonec mohlo skutečně padnout na něho. Přeci jen jeho starší bratr Thomas byl zcela zdravým synem překypující energií, bystrostí. Nebylo tedy pochyby, že by bylo nutné jeho o dva roky mladšího bratra Richarda učit budoucím povinnostem krále. Tedy aspoň tak to vypadalo do jeho 7let, kdy byl spáchán atentát na jeho rodiče a bratra, co jeli na jednání kočárem, zatímco malý Richard měl hodinu šermu a po té naplánované další hodiny slušného chování a podobně. Přeci jen tohoto jednání nebylo potřeba, aby se nebudoucí panovník účastnil, když se mohl věnovat zcela důležitějším činnostem.

Toho večera přišel posel a celé to řešil s jeho babičkou, zatím co on zpoza dveří nakukoval a poslouchal. V tu dobu si to moc nedokázal dát dohromady, vlastně mu nějak jen matně docházelo, co se řeší, protože mluvili tak nepřímo mezi sebou. Řešili, kdo tedy bude na trůnu, ale malému Richardovi to přišlo, jako nesmyslné řešit, protože přeci všichni věděli, že teď je tam jeho otec a pak tam bude jeho bratr. Ovšem, když mu bylo řečeno, že už je nikdy neuvidí, a že režim jeho výuky se změní na královský… Nenesl to vůbec snadno. Nestál o trůn, raději by ho vyměnil za své příbuzné, co tímto dnem ztratil, ale nic není a nefunguje, tak jak bychom si přáli a přesně tato slova mu byla s chladem řečena do jeho ubrečené tváře, jeho babičkou, která se chystala nastoupit na trůn do jeho nanejvýš 25let, anebo než si najde vhodnou ženu. Nebylo dne, kdyby se k němu jeho jediná příbuzná od té události nechovala chladně, odměřeně a skoro s velkou lhostejností k jeho pocitům. Nebylo tedy divu, že jednou mladý princ Richard utekl do deště a prochladl. Nebudu vám vůbec ani trochu lhát natož zveličovat, když nastydlého prince dlouho kulírovali, bědovali, a když se úspěšně vyléčil, byl pod dozorem a nucen se učit své pocity projevovat a prožívat nejlépe mimo společnost. Byl učen k tomu, aby používal chladné hlavy a rozumnou diplomacii při problémech a aby působil tak a tak. Vzhledem k tomu, že kvůli nemoci a kvůli tomu, že se s jeho usazením na trůn nepočítalo, byl jeho program zpočátku hodně plně nabitý a jeho dětství naprosto neprožité, tak jak jiné děti zažívali své dětství.

Dokonce s tím, jak bravurně se nakonec vše začal učit se mnozí dohadovali o tom, že je možná lepší, že na trůn usedne Richard.

A tak z chlapce plného emocí vyrostl mladý muž učený vést svou zemi k prosperitě a k přežití.

– „Princ“ – drby se na postavě udrží sotva 14dní, než je všichni zapomenou, podivnou záhadou, jako by se o tom přestalo mluvit. (Tuto vlastnost společenské hodnosti předává i na svou ženu)

– umí bezchybně komunikovat, šermovat, boxovat

– věnuje se nejvíce lovu a jízdě na koni, když ho nezaměstnávají povinnosti jeho budoucnosti