John Fitzwilliam Darcy

John je celý svým otcem.

Introvertně zamlklý mladík, co pozoruje zkoumavě dění lidí kolem sebe a kterému typické společenské klábosení moc nejde. Může se tedy zdát opravdu svým jednáním trochu arogantně pyšný. Darcyovská krev se prostě v něm nezapře, natož s tím, když jeho tvrdošíjná tvrdohlavost se do něho vlela z obou rodičů.

Když se ale někomu stane dobrým přítelem, rozhodně se není čeho bát, natož se bát podrazu z jeho strany. Snaží se většinou nezúčastněné strany do daných problémů nezatahovat, pokud není nějakými zvěstmi z jiných úst očerněn či očerňováno jméno „Darcy“. Až v té chvíli začne vypravovat svůj příběh ze svého pohledu.

Přijde mu totiž jinak pod jeho vlastní úroveň vytvářet klepy a neřešit přímo něco s daným člověkem, který by mu vadil a pokud tak někdo jedná proti němu jeho horká krev mu sice někdy vleje do žil velké rozčílení, ale mnohdy si díky bohu, právě díky své introverzi několikrát rozmyslí, jak se zachovat a co říct.

Jen málo lidí si pouští k tělu a nechává je chápat své jednání a kdo je doopravdy zač. Což skutečně platí o tom, že málo komu a komu nadále bude skrývat své pravé já a úmysly.

John byl prvorozený dítě, syn, snad vše, co by so dobový rodič mohl přát jako dědice, avšak stalo se tak u rodičů, kterým toto bylo zcela jedno, neměli v plánu si určovat, koho chtějí jako prvního ani koho jako dalšího, prostě chtěli své děti milovat a dávat jim pravou rodičovskou lásku z obou stran. O to také dělali.

Je pravdou, že svého prvorozeného si velmi užili, přeci jen od jeho sestry ho dělí sedm let. Sedm let, kdy i přes péči a pozornost rodičů zvládl okusit zákeřnost vrstevníků z podobných vrstev. Samozřejmě že děti toho věku pouze opakovali, co slyšeli od rodičů, ale vyslech si dost. Vyslech si, jak jeho matka si jeho otce nebrala z lásky, protože byla z chudší rodiny a že on by jen zamilovaný blázen. Vyslechl si, jak je vlastně takový odporný kříženec, kdy každého rodiče má z jiné vrstvy, že se s takovým polovičním šlechticem nechtějí bavit, hrát a podobné věci. Některé děti totiž dokáží být kruté se slovy a nenávistí svých rodičů, a tak se stávalo, že z her se malý pan Darcy vracel pomlácený, se stopičkami slz na tváři či i dokonce promočený, jak ho jiné děti shodili do jezera. Přestože tedy měl milující rodiče, neměl to ve společnosti jednoduché, i když jméno Darcy znamenalo hodně a bylo velmi významné, bylo mu neustále připomínáno, jaká je jeho matka. Skrze vnitřní rány na duši.

A tak i když Darcymu bylo pouhých sedm a narodila se jeh první sestra, by rozhodnut jí chránit. Tak že ač vyrůstali a na svět přicházeli ostatní sestry, chránil je. Nevyrůstali si přesto špatně(každému z nich dávali Fitzwilliam a Elizabeth tolik lásky, kolik zvládli, spravedlivě a upřímně), ale také to celé pravděpodobně, díky tomu, že jejich rodiče byli jedni z mála v této době, co se brali z opravdové lásky a nikoliv, protože by museli či jim bylo tak určeno a to taky pěstovali v Johnovi a jeho sestrách. Aby si vybírali svým srdcem a ne tím, co radí společnost za vhodné. Chránil z lásky tedy své sestry před jakoukoliv potupou a rozhodnutím dokázat vyšší společenské vrstvě, že jsou i oni hodni své vrstvy pilně sám začal trénovat společenské vychování, jízdu na koni, šerm a podobné klukovské záliby, aby nakonec ve svých 13letech byl svou pratetou ještě pochválen, za naprosto perfektní jednání ve společnosti a velmi moudře volená slova. Miloval všechny své sestry, ale u Loretty si byl vždy jist, že se svou bystrostí si nějak poradí sama a u Aurory se spíš obával toho, že lidi budou od ní odcházet s pláčem, až jim poví upřímně, co si o kom z nich myslí. Navíc Loretta se sama rozhodla investovat svůj čas do lepšího učení, v čemž jí samozřejmě jejich milující rodiče podpořili. Zatím co Aurora tedy měla tendence být opravdu velmi mluvná po své matce (a možná spíše po jedné z tet z této strany rodiny), tak si Darcy zvykl na společnost Rossie. Jeho milé zasněné sestřičky, která mu velmi dávala možnost svou povahou projevit jeho skrývanou péči o druhé a vůbec oblibu některých lidí. Možná právě proto jí jako starší bratr učil s radostí taneční kroky.

Čím také starší John byl, tím více říkali lidé, že je jako jeho vlastní otec. Statný pěkný mladík s rozumem a stejně pyšným pohledem. I přesto že měl sestry, byl nakonec vlastně i rád, když se ve svém dospívání byl seznámen s Williamem Thomase Carringtonem, od přátel jeho rodiny. Přestože mu John zpočátku nedůvěřoval a nerozuměl a nechápal, Will si jeho důvěru získal svým zlatým srdcem a upřímností. John i tak nikdy nechápal jeho lehkomyslnost a naivitu a možná právě proto se vlastně stali se velmi dobrými přáteli.

Občas se k nim připojili sestry – Aurora, Rossie a dost často i sestra Willa – Lilith. Byli zajímavá partička. Občas se bavící s vážností a jindy provadějící a vymýšlející lumpárny, za které si na ně stěžovali díky bohu jen služebné.

Zatímco tedy Will naskýtal Johnovi nový pohled na svět a na to, jak báječný by byl, kdyby…, tak ho John dokázal postavit čas od času pevnýma nohama na zem zpět do reality, kde nebylo vše ideální. Přeci jen trochu Johnovi Fitzwilliamovi stoupla Darcyovská pýcha do tváře, když byl v mnoha místech vychvalován a jak se na svůj pochybný původ dovede chovat a vypadá jako pěkný mladík, ale zároveň si právě z pár stran zažil zavržení, o kterém pomlčel i sám Will, který jakožto jediný jeho přítel o tomto zvěděl a stalo se to jejich společným tajemstvím.

Větším úžasem pro společnost bylo vidět všechny potomky Darcyovi a jak jako samotné drahokamy na jednom společenském pozvání naprosto zaujali snad každé samotné oko v místnosti.

V tu dobu to pro mladého Darcyho začalo. Samé dohazování, samé triky a samé matičky, co neustále mluvily o svých „super-úžasných“ dcerách, která nad všemi vyčnívají. To byl pravděpodobně zlom, kdy se Darcy před falešností lidí ještě více uzavřel a začal být ve společnosti víc nepřístupný, kdy dříve. Nenáviděl ten zájem. Raději by v ty chvíle byl ten neviditelný John, kterým kdysi býval. Bezvýznamný neviditelný John. Ale zas díky tomu, získal pro své sestry společenské místo na výsluní, aby si mohli případně vybírat.

Ale teprve před rokem se dozvěděl, že dva roky mrtvého ticha z Carringtonovi strany nebyli jen tak pro nic za nic a byl tedy velmi vřele rád, když se mu jeho zdrcený starý přítel Will vůbec ozval, že je v pořádku a s menší prosbou, na kterou možná trochu hloupě a zbrkle přistoupil. Jeho sestra byla velmi milá společnost, ale takového velmi upřímného přítele se také nemohl dočkat. Což bylo pravděpodobně jeho hloupým a zbrklým souhlasem, že pomůže Willovi s jeho prvním plesem.

– Jeho rodina má ve vlastnictví polovinu Derbyshire a sídlo Pemberley. Ovšem, že by se tam nějak často všichni vyskytovali pospolu a pohromadě se úplně říci nedá.