Lady Retha Dolores Brenlon

Je to taková postarší dáma, milého vzezření, která dost často přichází k lidem s velmi přátelsky milým úsměvem a svým nosíkem pyšně vzhůru. Jakmile se ale někdo chytí do její pasti (což buďme upřímní většinou každý, kdo ctí společenská pravidla a slušnost a ani nemusí, ona občas velice ráda začne sama), tak už není úniku. První to často začíná slušnými dotazy na rodinu, na to jak se jim daří a pak začíná dotazy dost osobnějšími a nevyžádanými radami do života, které by mohl podávat zcela a jedině osoba jejího formátu se sebevědomím až někam do nebes. Hlavněmi radami o vztahu, jak správně vést rodinu, jak správně se vdát a hlavně bez lásky, protože to není důležité, důležitější jsou přeci jiné věci. Radami, jak by správná mladá dívka měla vypadat, culit se na svět a omdlévat do mužských náručí, aby si vůbec někoho našla, kdo by s ní byl. Prostě taková moudrá žena, co ví, jak byste svůj život dle jejich ideálů měli nejlépe žít bez ohledu na vaše pocity, povahu či okolnosti. A nemyslete si, ale lži, že jste již vdaný/oženění vám zrovna lady Brenlon nezbaští (hlavně protože by sama o takové události věděla a byla na ní, jako ostatně vždy) ani o tom, kdybyste jí vykládali, že támhle máte svou budoucí partnerku. Jak se říká na to, kolik jí je má velmi bystrý zrak i sluch a kdyby, tak by si všimla případně toho, zda ta jiskra tam je či ne. Navíc lhát před ní se opravdu nevyplácí. Jakékoliv odbytí své osobnosti někým druhým s hrdostí ženy svého věku odignoruje a pokračuje ve svém anebo něco na to poznamená o neslušnosti slov a bude pokračovat kázáním na nevychování toho, kdo stojí před ní a jak by se měl naučit lepšímu chování, jak lze toho dosáhnout a možná i pár urážek o neschopnosti rodičů dané osoby. Nikdy se neštítila své upřímnosti a své upovídanosti a nehodlá ve svém velmi moudrém věku toto měnit.

Bacha, při jakémkoliv uražení její osobnosti se vám dostane největšího pekla, nejenže se jí už vůbec jen tak hned nezbavíte, ale až po té, co vám vypovídá vše špatné na vašem jednání, vše špatné o vaší rodině, ale může se jí zhostit její škodolibost, dohazování partnerů či jiný jejich malicherností. Je to vskutku žena, co své činy jen tak nevzdává, dokud se jí neutne něčím úplně cesta.

Lady Brenlon ve svém dospívání byla už jistým způsobem „jiná“, než její vrstevnice. Ze všeho nejvíce milovala drby a jakékoliv aféry, co se událi na různých slavnostech na, které se vždy díky svým rodičům dostala. Tím, že byla jediné dítě svých rodičů, bylo jí kladeno důraz to, že si musí vzít někoho bohaté a někoho plodného, aby byla správnou dámou své doby. Což Rethu naprosto netrápilo, nedělalo se jí z toho zatěžko, věděla, kde má své povinnosti a že je má plnit a nikterak jí to netížilo ani na sekundu. A tak se vdávala ve svých 18 s Lordem Frankem Charlesem Brenlonem, který projevil upřímný obdiv vůči její kráse již před jejími 18. narozeninami. Samozřejmě Retha byla, řekněme slušně, mazaná a tak bohatého významného lorda nechávala vyčkávat a se slušností ženy svého věku ho rádoby stydlivě odmítala, červenala se podle předpisů a hrála velice, že to přeci není možné, aby si vybral jí mezi tolika krásnými dámami. Nemyslete si Retha si velmi uvědomoval ve svém věku, že je velmi pohledná a vyvinutá, aby si jí muži všímali. Vojáky a vůbec muže z podřadnější vrstev odmítla pouhým mávnutím ruky a nakrčením nosíku nahoru anebo naprostým ignorováním, jako by ani nebyli. A nejenže využila triků odmítání na o 11let staršího lorda Brenlona, dokonce využila světoznámého triku, kdy z velmi utaženého korzetu „omdlela“ ladně do jeho náruče.

Vlastně ve své době byla velmi známa mezi ženami vymýšlením různých takových triků a s velkou radostí tím poučovala a učila jiné. Prý se takto potkala ve svém mládí i se samotnou královnou a dala jí pár rad, jak správně na mužské.

Pokud byste, ale doufali, že manželství jí v něčem změnilo šeredně byste se pletli. Stále se nechávala i za své výchovy dětí – které mimoděk nechala na vychovatelkách, kdy každé dítě mělo jednu svou – unášet drby a aférami a ještě raději o nich klábosila s ostatními ve společnosti. Své děti vychovala ve svém přísném přesvědčení, že mají své povinnosti a musí je plnit. Zatím co tedy mladý pán Brenlon byl veden k tom, aby hlavně byl schopný obstarat všechno dědictví, co později na něho připadne a už nikoliv k věrnosti v manželství či ve vztahu, tak mladá slečna Brenlon (dcera) byla vedena k velké poslušnosti, k tomu aby zvládala všechny triky na muže, jako její matka a že svému muži vše odkýve a nebude mu mluvit do věcí. Co společnost musela uznat, že obě děti byli na plesech ve svém dospívání opravdu okouzlujícími drahokamy.

Mladý Brenlon se oženil ve svých 21letech s velmi půvabnou a vychovanou mladou dámou, samozřejmě ze stejné společenské vrstvy a s velmi slibným velkým věnem. Avšak věrnosti se jeho žena v manželství nedočkala. Ale svou povinnost mladého muže ve společnosti splnil, tudíž se výchově Lady Brenlon nedalo nic vytknout. Ve společnosti jednal slušně s úsměvem, uměl pobavit lidi a dokonce si hlídal ženu.

Slečna Brenlon si zas své vdavky dopřála až ve svých 19letech, za což samozřejmě byla svou matkou pokárána, že nemusila tak dlouho čekat na to se vdát a měla dříve, že už by jí brzy její krása opustila a co by si pak počla. A tak dceru převzal do svého panství jistý bohatý lord Paterson, který se netajil tím, že miloval alkohol a zábavu či střelbu. Patersona by nikdo nepovažoval za dokonalého muže pro manželství, ale opět se nedalo co vytknout. Lady Brenlon vlastně výchovou své dcery dosáhla toho, co bylo očekáváno od mladé ženy a tak nebylo co říci.

Některé zoufalé matky tedy jí občas pochlebovali, jak úžasně se jí to s dětmi podařilo a že by chtěli vědět, co udělala. A tak se známe triky Lady Brenlon předávali na další generace, krom toho, že se někde i zašeptalo jen na chvilku něco o tom, že špatné nápadníky své dcery odehnala sama a konkurenty jejího syna náhle postihly jakési zvěsti o jejich neduzích.

Když tedy děti měla v manželských svazcích, mohla se zas plně věmovat drbům, aférám a navštěvováním společenských akcí. Vlastně to vypadalo, že jí nějak netrápilo, že je bez muže a vdova. Naopak si těch společenských akcí více užívala, dávala rady, jak lze spokojeně a správně společensky prožít život a vychovat děti. Dokonce se neštítila ani radit, jak vynaložit správně se závětí či majetkem. A nebylo ani divu, že si jako vdova nezaplakala nad ztrátou muže, když se někde zas opět lehce zašeptalo něco o tom, že se ve svém manželství s nelibostí snášeli. Ona snášela velmi se zatnutými zuby svého prozřelého muže, který nebyl už zamilovaný do jejího vzhledu, aby přehlédl zbytek a on snášel její povahu, kterou před tím skryla její krása.

A tak žije i ve svých 52letech, kdy se sice někdo objeví a pronese něco o tom, že není možné, že Lady Brenlon žije déle, než lord Brenlon, že by lépe společnost snášela účast lorda, než této staré dámy, ale co kdo s tím udělá. Někteří lidé mají prostě tuhý kořínek na to, jací jsou. A podle lékařů se Lady Brenlon bude těšit ještě dlouhému zdraví a věku.

– Lady Brenlon je především proslulá tím, že ač není pozvána na nějaký ples či se jí urputně hostitelé snaží zamezit vstupu, vždy se nějak pozve a dostane dovnitř e je vskutku velmi těžké jí dostat pryč a zbavit se jí, proto to mnozí lidé vzdali a již její přítomnost na své události neřeší.

– Lady Brenlon se také vyznačuje tím, že má celkem na svůj věk bystrý zrak a uši. Ne nadarmo se jí vyhýbají ti, co něco tají a skrývají a ještě lépe jí nechají zavěsit na někoho jiného její pozornost, aby se mohli s klidem vytratit. (O to pikantnější je slyšet, co kde viděla anebo zaslechla).

– Tím, že se říká, že je velmi blízkou známou samotné královny, je velmi těžké vůči ní vůbec něco podnikat.