Colton Rivermore

Tmavé vlasy, jemné strniště a jasné oči. Takto jednoduše se dá Colton popsat. Ale on jako takový už jednoduchý není.

Už od prvního pohledu umí působit velice smíšeným dojmem, protože není druh osoby, který by ve společnosti nahodil zdvořilý úsměv nebo dával prázdné lichotky. Díky této vlastnosti se umí mnohdy připlést do potyček, kdy někoho vytočí doběla, ale jako kdyby ho mělo zajímat, že urazil někoho tím, že nechce se usmívat na někoho nebo že musí dát lichotku ženě. Jednoduše když může lichocení a podobným tématům, kde musí zatnout zuby a snažit se, aby mu nepraskli svaly v čelisti se snaží vyhýbat. Jsou však chvíle, kdy se zachová, jakož správná budoucí hlava rodiny, ale to jen v případě kdy je poblíž jeho rodina, aby sourozencům nedával špatný příklad. Proto se velkým akcím snaží vyhýbat, ale marně. Jak bylo zmíněno snaží se být vzorem pro své sourozence a tak před nimi se umí změnit k nepoznání, až jemu samotnému je občas z toho na zvracení. Necítí se pohodlně, kdy si musí hrát na to, co není.

Možná proto ve volném čase se věnuje skládání hudby na piano a poezii, ale pokud máme být konkrétnější je hudební genius, když jde o skladby, ale poezie čistý průměr. Své hudební díla prodává jako „Gobit“, mezitím co se svou poezii chodí na malé srazy a vyvěnuje si zde zkušenosti a rady.

Ale jako správný muž se mu dostalo patřičné výchovy, i když se může zdát, že když není s rodinou, že na ně rád zapomíná, takže by nebylo prvně, kdy jeho otec po něm tutlá problémy, aby se o tom nikdo ani rodina nedozvěděli. Což přivádí k jeho dalším koníčkům jíž je šerm, ale to snad každého mladého muže, však miloval hony, často se jich účastní. Jelikož s otcem jezdí na hony od útlého mladí je zdatný v jízdě na koni a trénovaní loveckých psů si osvojila teprve tři roky zpět, kdy dostal první své dvě štěňata, které vychoval a poté nechal.

Když jde o slabosti je jimi rozhodně cestovaní kočárem či na lodi, vždy z toho dostane mořskou nemoc a tak většinou cestu prospí nebo raději jede na koni. Trpí úzkostí, když je zavřený v úzkém prostoru, proto nemůže ani vidět myši, pokaždé kdy vidí myš dostává panický záchvat, kdy nemůže popadnout dech – trauma z dětství.

Kdy je pod tlakem chodí hrávat na žádost kněze na bohoslužby na varhany.

Pokud jde o rodinné vztahy s otcem je mají těžké a s matkou příliš komplikové tak jednoduše by to řekl, ale kdy jde o sourozence má s nimi dobrý vztah, i když některé věci se před nimi snaží ukrývat jako to, že jej otec zavíral v dětství do staré skříně ve sklepě, kde bylo plno myší pokaždé, kdy nezvládl držet kord dobře nebo řekl něco hloupého, když se rozbrečel, jednoduše nic neřekl snažil se dohlížet, aby otec všechen vztek směroval na něj nikoliv sourozence. Ačkoliv občas bylo těžké ukrýt skopičiny jeho mladších bratrů, co se týkalo sestry k té měl nejblíže možná z toho důvodu, že byla jeho jednou křehkou růží v zahradě, nikdy otci nedovolil jí provdat za koho chce, i když to znamenalo snést pár ran holí, aby opět vychladl. Věděl totiž, jak otec viděl výhodu v tom provdat dceru dobře, ale dokud je živ chce se jen postarat o její blaho. Naštěstí otec často není doma.

Rád by pravil, že se narodil do rodiny, kde se vzali z lásky. Otec byl od mladí velice drsným mužem, co emoce projevoval zřídka a jeho matka byla křehká mladá květina dohozená do domluveného sňatku. Ačkoliv matka byla křehká láska dětem jí přiměl se stát růží s trním, ačkoliv měl díky ní velice šťastné dětství, byli tam části, o kterých netušila ani ona dokud jednoho dne nenašla na malém 5 létem chlapci modřiny od hole. Tehdy ho otec zbil za to, že nevydržel dojít si na záchod včas. Pamatuje si jak mu matka vždy zpívala tiše písničky a přitom mu mazala modřiny heřmánkovou mastí.

Kdykoliv byl smutný hráli společně na piano, než se však stihl vzpamatovat tresty se opakovali. Zamčení ve skříni nebo hůl, záleželo, jakou malichernost provedl. Ale jak byl starší tím miň plakal. Dalo by se říct, že než se mu narozdil mladší bratr skoro ztratil emoce, díky však lásce mladšího sourozence a matky se neztratil. Co víc do krásné zahrady se narodila tentokrát další růže jíž byla jeho milovaná sestra. Byla tak kouzlená pamatuje si, že jako malý jí učil Bukovské věci, i když se vždy maminka velice zlobila, že je dívka nikoliv chlapec. Ačkoliv se své sourozence snažil vždy chránit před vztekem otce občas tomu nezabránil, ale aspoň na Manon a matku nikdy ruku nevztáhl. Tohle byl jediný důvod, proč se držel stále na řetězu, že neublížil dvou růžím v jejich zahradě, kde si vybudovali lásku a důvěru. Aby to nebylo málo narodil se nejmladší bratr ze všech snad nejživější.

Jak však během let, co se narodili sourozenci Colton vyrůstal, bylo snadné, výchova, vzdělaní a nějaký čas na ty dětské hry končíky a rodinu. Ale čím starší byl a jeho otec mimo domov tak on též, snažil se začít žít jinak. Nějak, aby jeho život měl smysl, nechtěl být dědicem, ale musí jím být. Proto si ve vší té zodpovědnosti našel svůj malý svět, kam zavítá vždy jak má čas. Možná proto se občas obleče jako prostý pracující člověk, protože se na chvíli může ztratit z očí, prodat své díla, zajít na poezii a poslouchat, co skládají obyčejní lidé.

Jakmile dosáhl na třmeny v sedle otec ho brával na hony, to jsou snad jediné chvíle, kdy jeho otec uměl být láskyplný a upřímný. Možná díky tomu neměl pocit, že otci něco dluží, stačilo mu že byl na něj pyšný při lovu víc ne. Protože, kdyby měl být na něj skutečně pyšní musel by se stát chladným jako byl on sám a takový si nikdy nepřál být.

V mladí pak vyváděl docela divoké věci, pánské kluby, potyčky možná sem tam nějaká návštěva nevěstince, když se něco zlého událo doma. Ale tím brzo skončil, v té době se víc ponořil do své tvorby, ale i tak čas od času rád navštíví pánský klub, kde si může dát dobrou skleničku Whisky.

Co víc Colton si myslel, že všechny je zkoušky skončili, když mu bylo 24 let, ale jak se zdálo jeho otec si řekl, že i ve 27 je potřeba mu něco dokazovat a tak mu daroval dva psy. Údajný dar se stal zkouškou, ačkoliv nerad přiznal, že si ty dvě koule chlupů oblíbil, možná proto je neměl zavřené nikdy v psinci.

Součastné době studuje školu umění jako koníček.

– Má od otce psy Atose a Bastyho (Fox Hound).

– Nemá rád přehnané roby

– Miluje slunné dny

– Nesnáší myši a hodně malé prostory

– Nikdy neříká, že je skladatel Gobit

– Má rád upřímnost