Felix Hans Lermonth

Felix se vyznačuje klidnou, mírnou povahou s milým vystupováním. Což oproti jeho bratranci jeho chování ve společnosti není jen pozlátkem jeho povahy, aby se zavděčil společnosti. Naopak Felixovo jednání prince, jak z velkolepých příběhů je více než reálné jeho já – je to totiž jeho velký životní styl, který si s velkou hrdostí patřičně užívá.

Většinou tedy dle zásad jedná se srdcem na pravém místě, chladnou hlavou a velkou rozvahou a rozumem, což mnohdy na jisté lidi může působit jako apatie k problémům. Tento fakt vám, ale musíme velmi rychle vyloučit, protože ač jedná spíše rozumem než sílou, následky jeho rozhodnutí mívá větší rozsah, než při zmíněném použití síly.

Ovšem svou inteligenci moc často nevyužívá k intrikám, manipulaci či lžím, což pravděpodobně i je tím, že jeho osobě nikdy nešlo tak moc o krk, když se mu nikdy nedostalo možnosti být právoplatným následovníkem na trůn. Proto se může mnohým zdát jako slabší či lehkomyslný oproti jeho bratranci.

I tak se nenechte plést tímhle vším. Přestože Felix působí jako chodící dobrý princ, pro pomstu či odvetu by nešel daleko a rozhodně by vás to nestálo málo, když už, tak už velkolepě (cestou liščí chytrostí). Proto není radno Felixe klamat a patlat mu kolem pusy med, už z toho principu, že vzhledem k tomu, kolik má načtených detektivních příběhů, by nejen brzy na to přišel, ale jak již bylo řečeno velmi drsně by vám tento váš počin vrátil.

Kromě tedy čtení nějakých vyšetřovacích příběhů, se s velkou vášní věnuje šermu, jízdě na koni a vyšetřování záhad či problémů.

Přestože jeho rodina by byla radši, kdyby byl milovník psů, dává přednost kočkám. Prý z principu, že kočky na rozdíl od psů mají svou hlavu a neposlouchají slepě nesmyslné příkazy.

Kdokoliv si ale Felixe získá na svou stranu je nutno velmi důrazně podotknout, že získává „velkou kartu“.

Felix se narodil jako prvorozený, druhorozenému Simonovi a to přesně o pouhých pět dní později, než Richard II. Lermonth, což by jistě v obyčejném případě vedlo k rivalitě rodin, snaze předehnat druhé výchovou a uměním vládnout, ale to by nesměl být Richard druhorozeným synem. A tak od toho dne se počítalo, že pouze Felix a později i jeho sestra Ophelia zůstanou navždy jen označováni statusem „Princ“ a „Princezna“. Přesto jako by si právě obě děti užívali svého společenského postavení, výchovy i jednání okolí. Ne, že by byli pyšní pávi, co by se povyšovali nad ostatní, ale bylo to pro ně jako žít si pohádku a tak si toho užívali samozřejmě do sytosti.

Felix se párkrát i s Richardem setkal po oné nešťastné nehodě, ale nikdy si moc nerozuměli a dost často dětské hádky vedli i k menším rvačkám, kdy jako větší rváč většinou vedl samozřejmě Richard. Možná proto si Felix nakonec začal více pilovat své mozkové závity a důvtip, než aby se snažil dosáhnout hloupé, tupé síly v podobě svalů.

Což bylo pravděpodobně právě i důvodem, proč ho zaujal místo boxu honosnější sport a to šerm anebo proč právě se mezi jeho zájmy objevil tanec, jízda na koni či společenské hry, zatím co se jeho bratránek oddával hazardu, boxu a podobně.

Felix nikdy neměl pocit, že by svého života litoval, že by toužil po moci vládnout celé Anglii, prostě byl vděčný za ten dostatek co měl a svou rodinu. Cestoval, žil, učil se a bavil se těmito drobnostmi, nepotřeboval tedy jedna proti „pravidlům“

Kolem svých 18. narozenin se opět viděl naposledy s Richardem, kdy se právě pohádali a skoro porvali kvůli rozdílným názorům na svět, život a trůn. Od té doby odmítl jakkoliv se se svým bratrancem vidět. Když Felix dosáhl 20 jeho otec začal skonat na tehdy vzácnou nemoc, Felix už v tu dobu přebral jisté povinnosti a za půl roku dopadl na jeho bedra onen zbytek po smrti jeho otce.

V tu dobu se se svou matkou a sestrou rozhodl odstěhovat z Anglie a oddechnout si od toho, co znali.

Měl v plánu zůstat o podstatně delší dobu, ale když zaslechl ty zvěsti, co se tradovali o budoucím panovníkovi Anglie, rozhodl se s dovolením matky vrátit (sestru a matku nechal ve Skotsku) a přijít tomu na kloub.

– „Princ“ – drby se na postavě udrží sotva 14dní, než je všichni zapomenou, podivnou záhadou, jako by se o tom přestalo mluvit. (Tuto vlastnost společenské hodnosti předává i na svou ženu)

– Věnuje se od dětství šermu, jízdě na koni, tanci, lovu, jazykům, společenským zdvořilostem, detektivním přiběhům i hraní na piano (s čímž se rozhodně ani nechlubí)

– Rozhodně je kočkomil

– Je velmi všímavý ať už vůči důkazům, stopám či něčemu takovému.

– Procestoval celou Indii velmi si to užil, krom toho i jednou byl s otcem obchodně za vodou.

– Kdyby bylo potřeba Felixe vystihnout pár slovy jistě by to bylo něco jako -> pohádkově dokonalý princ.